Tokio

Na první pohled Tokio působí dojmem chaotického urbanistického experimentu, který se vymkl kontrole. Při bližším zkoumání ale zjistíte, že jde o přirozeně vzniklý systém s paprskovitou strukturou s Císařským palácem uprostřed. Přes veškerou svou modernost je Tokio městem pevně spjatým se svou minulostí, ve kterém stále vzkvétají tradice a kulturní zvyklosti někdejšího města Edo (což byl původní název města do roku 1868). Mezi postmoderní architekturou a množstvím silničních estakád najdete stovky chrámů, svatyní a buddhistických soch. Ve čtvrti Asakusa je to třeba významný buddhistický chrám Sensó-dži, v Haradžuku pak šintoistická svatyně Meidži-džingú nebo značně kontroverzní svatyně Jasukuni-džindža poblíž poklidné oázy tohoto velkoměsta – Císařského paláce. Přestože Tokiu chybí rozsáhlejší plochy zeleně, tak jak je známe z jiných velkých měst, i zde najdeme celou řadu menších zahrad a parků, kde se můžete v klidu projít a rozjímat a přitom na okolní vegetaci pozorovat střídání ročních období. Je jen málo velkoměst, která si zachovávají přívětivost a srdečnost k cizincům, jako je tomu v Tokiu. Obyvatelé vás asi hned nepozvou do svých domovů, jinak se však budou snažit vám všemožně vycházet vstříc a být vám nápomocní, byť by jim byla někdy trochu na překážku jejich slabší angličtina. Dejte si tu práci a naučte se před cestou do Japonska alespoň pár základních slovíček a frází v japonštině – uvidíte sami, jakou to místním udělá radost a jak to ocení. Naleznete je i v tomto průvodci, stejně jako některé zásadní odlišnosti v etiketě a bontonu.