Podniková informatika

Každý uživatel informatiky - ať už manažer, obchodník či účetní - by se měl dobře orientovat v možnostech, omezeních a vazbách informačních a komunikačních technologií a jejich aplikací, které se využívají v podnikovém řízení. Kniha Podniková informatika je ojedinělým komplexním přehledem těchto technologií a aplikací, srozumitelně a čtivě ukazuje, co informatika nabízí, co od nás vyžaduje a kam se ubírá, nabízí velké množství příkladů. Kromě manažerů a dalších uživatelů informačních technologií je publikace určena také studentům vysokých škol. Druhé vydání je nově rozděleno do těchto pěti částí: Principy podnikové informatiky, Aplikace podnikové informatiky, Řešení rozvoje podnikové informatiky, Řízení a realizace podnikové informatiky a Přílohy. Třetí část o řešení rozvoje podnikové informatiky je z většiny v knize zcela nově, publikace je dále nově doplněna o příklady analytických postupů a metod a v prvních dvou oddílech jsou zařazeny příklady k řešení s odkazem.na třetí část knihy. Řada kapitol je upravena, aktualizována, doplněna o příklady či úlohy. V knize se dozvíte vše potřebné k tomu, abyste díky využití informatiky mohli lépe dělat svůj byznys - lépe řídit firmu, realizovat různé obchodní aktivity, efektivněji využívat lidské, technické, finanční a další zdroje - a aby se tak informatika stala vaší konkurenční výhodou.O autorovi.Ing. Libor Gála.Vystudoval obor "Automatizované systémy řízení" na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde od ukončení studia v roce 1988 působí jako odborný asistent. Ve své pedagogické i další práci se zaměřuje především na oblast integrace podnikových aplikací a otázky spojené s aplikací internetu do podnikové praxe. Zde se zabývá na jedné straně problematikou návrhu a implementace použitelných a přístupných webových aplikací a hypertextových systémů, a na druhé straně přístupy, které do vývoje a provozu aplikací přináší servisně orientovaná architektura. Na praktických projektech spolupracuje se společnostmi ITG a ČSSI.Doc. Ing. Jan Pour, CSc.Vystudoval Fakultu národohospodářskou na Vysoké škole ekonomické v Praze. Je docentem katedry informačních technologií VŠE v Praze. Současně pracuje jako analytik ve společnosti ITG Praha. Profesně se orientuje na otázky řízení podnikové informatiky, koncepcí a aplikačních architektur informačních systémů podniků a úlohy business intelligence. Podílel se na řešení několika desítek projektů pro nejrůznější podniky a organizace v energetice, průmyslu, obchodě i ve státní správě. V současné době je členem Rady České společnosti pro systémovou integraci a redaktorem časopisu Systémová integrace.Ing. Zuzana Šedivá.Vystudovala obor "Automatizované systémy řízení" na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde od absolvování v roce 1985 působí na katedře informačních technologií jako odborná asistentka. Ve své pedagogické práci i v ostatních odborných aktivitách se zaměřuje především na oblasti aplikací grafických dat a multimediálních prezentací. Současně svou odbornost rozvíjí v oblasti podpory informačních technologií ve vzdělávání a výuce (e-learningu). V mezinárodní organizaci OBSE se dlouhodobě podílela na praktických projektech v oblasti zpracování a archivace dokumentů. Na praktických projektech spolupracuje i se společností ITG. V současnosti je také externí lektorkou Vysoké školy ekonomie a managementu.Z obsahu.O autorech 13.Úvod 15.Část I: Principy podnikové informatiky.1. Podniková informatika 21.1.1 Informace 22.1.2 Informační systém 23.1.3 Podnikové procesy 25.1.4 Podnikový informační systém 27.1.5 Podniková informatika 34.2. Informační a komunikační technologie 37.2.1 Technické prostředky 37.2.1.1 Počítače 37.2.1.2 Další technické prostředky 39.2.2 Základní programové vybavení 39.2.2.1 Operační systémy 40.2.2.2 Podpůrné programy (utility) 43.2.2.3 Služební programy - servery a jejich klienti 44.2.3 Komunikační prostředky 45.2.4 Programové prostředky pro podporu vývoje a implementaci aplikací 47.2.4.1 Systémy a prostředky vývoje software 48.2.4.2 Programovací jazyky 49.2.5 Typy systémů a technologické výpočetní modely 51.2.5.1 Modely související s centralizovaným zpracováním 53.2.5.2 Modely související s decentralizovaným zpracováním 54.2.5.3 Modely související s distribuovaným zpracováním 55.3. Data v podnikové informatice 61.3.1 Data a metadata, informace, znalosti a informační systém 61.3.2 Prezentace, uložení a zpracování dat 65.3.2.1 Prezentace dat a metadat 65.3.2.2 Organizace dat a tradiční (souborový) a databázový přístup k uložení dat 66.3.2.3 Objekty 69.3.3 Relační databáze a SQL 71.3.3.1 Principy relačních databází 71.3.3.2 SQL - Structured Query Language 72.3.3.3 Kategorie relačních databázových systémů 75.3.3.4 Rozvoj relačních databází 75.3.4 XML, eXtensible Markup Language 77.3.4.1 Principy XML a jádro XML 78.3.4.2 Zpracování XML dokumentů 80.3.4.3 Aplikace XML v podnikové informatice 81.3.5 Další formáty ukládání dat 84.3.5.1 Formáty spojené s počítačovou grafikou 84.3.5.2 Formáty orientované na dlouhodobou archivaci elektronických dat 87.4. Aplikace osobní informatiky 89.4.1 Technické prostředky osobní informatiky 89.4.2 Softwarové prostředky osobní informatiky 91.4.3 Kancelářské prostředky 93.4.3.1 Zpracování textů, textové editory, MS Word 93.4.3.2 Zpracování tabulek, tabulkové editory (spreadsheet) 94.4.3.3 Zpracování elektronických prezentací - prezentační programy 96.4.3.4 Osobní databáze, MS Access 98.4.3.5 Sady kancelářských aplikací 100.4.3.6 Funkcionalita kancelářského balíku MS Office 2007 103.4.4 Příprava a zpracování grafických dat 103.4.4.1 Úprava digitální fotografie 104.4.4.2 Příprava vektorové grafiky - ilustrací, schémat 107.4.4.3 Archivace obrázků a grafiky - digitální fotoalba 109.4.5 Elektronické informační zdroje 111.4.5.1 Internet a služby pro vyhledávání informací 111.4.5.2 Vyhledávací a metavyhledávací služby 112.4.5.3 Předmětové katalogy 116.4.5.4 Placené informační elektronické databáze 117.4.5.5 Věrohodnost informací a citace informačních zdrojů 119.Část II: Aplikace podnikové informatiky.5. Vymezení aplikací podnikové informatiky 123.5.1 Podstata aplikací podnikové informatiky 123.5.2 Klasifikace aplikací podnikové informatiky 124.5.3 Možnosti řešení aplikací 127.5.4 Podstatné charakteristiky aplikačních software 128.5.4.1 Základní a obchodní charakteristiky 128.5.4.2 Funkcionalita, obsahové vymezení aplikačního software 129.5.4.3 Služby 130.5.4.4 Provozní prostředí 131.5.4.5 Další vlastnosti produktů ASW 131.5.5 Efekty podnikové informatiky 133.6. Infrastrukturní aplikace 137.6.1 Portály 137.6.1.1 Principy portálů 137.6.1.2 Funkcionalita portálů 138.6.1.3 Orientace portálů 140.6.2 Správa dokumentů a obsahu 142.6.2.1 Životní cyklus dokumentu 143.6.2.2 Správa dokumentů 145.6.2.3 Správa obsahu 147.6.3 Řízení a podpora spolupráce 149.6.4 Řízení pracovních toků 152.6.5 Řízení znalostí 155.6.6 Komplexní řešení řízení podnikového obsahu 157.7. Celopodnikové transakční aplikace 159.7.1 Principy řešení ERP 160.7.1.1 Celková koncepce ERP 160.7.1.2 Technologické a provozní principy ERP 162.7.1.3 Řízení přístupu k funkcím a informacím ERP 162.7.1.4 Úpravy software 166.7.2 Funkcionalita ERP 167.7.2.1 Řízení financí 167.7.2.2 Prodej a marketing 168.7.2.3 Řízení nákupu a skladů 170.7.2.4 Řízení lidských zdrojů 171.7.2.5 Výroba 172.7.2.6 Správa servisu 173.7.2.7 Účtování projektů 174.7.3 Příklad využití ERP aplikace 176.7.4 Branžová řešení ve vztahu k ERP 179.7.4.1 Strojírenská výroba 179.7.4.2 Procesní výroba 179.7.4.3 Služby 180.7.4.4 Správa nemovitostí 181.7.5 Kategorie a příklady produktů ERP 182.7.5.1 Kategorie ERP 183.7.5.2 Příklady produktů ERP 183.7.6 Efekty ERP 184.8. Aplikace pro řízení externích vztahů 185.8.1 Principy aplikací pro řízení externích vztahů 185.8.1.1 Základní vztahy mezi subjekty elektronického podnikání 186.8.2 Aplikace pro vztahy B2C 187.8.3 Aplikace pro vztahy B2B 188.8.3.1 Elektronické zásobování (e-Procurement) 190.8.3.2 Elektronické tržiště (e-Marketplace) 196.8.3.3 Elektronické aukce 199.8.3.4 Řízení dodavatelských řetězců (APS/SCM) 200.8.3.5 Zásoby řízené dodavatelem 202.8.4 Aplikace pro vztahy B2G a C2G 203.8.5 Aplikace pro vztahy C2C 205.8.6 Mobilní obchodování 205.8.7 Řízení vztahů k zákazníkům (CRM) 210.8.8 Efekty aplikací pro řízení externích vztahů 214.9. Analytické aplikace, business intelligence 215.9.1 Podstata business intelligence 215.9.2 Základní principy business intelligence 217.9.2.1 Výběr a organizace dat 218.9.2.2 Dimenze a granularita dat 220.9.2.3 Multidimenzionalita uložení a práce s daty 221.9.2.4 Nároky na kvalitu dat 225.9.3 Hlavní komponenty řešení business intelligence 226.9.3.1 Produkční (zdrojové) databáze 227.9.3.2 ETL - Extract, Transform and Load 227.9.3.3 EAI - Enterprise Application Integration 227.9.3.4 Dočasné úložiště dat (DSA) 228.9.3.5 Operativní úložiště dat (ODS) 228.9.3.6 Datový sklad (DWH) 229.9.3.7 Datové tržiště (DMA) 229.9.3.8 OLAP databáze 229.9.3.9 Reporting 230.9.3.10 Analytické aplikace 230.9.3.11 Dolování dat (Data Mining) 230.9.3.12 Nástroje pro řízení kvality dat a správu metadat 231.9.4 Příklad řešení aplikace BI 231.9.4.1 Návrh a vytvoření struktur datového skladu 234.9.4.2 Transformace dat (ETL) 234.9.4.3 Vytvoření analytického dotazu do datového tržiště 236.9.4.4 Výběr datových zdrojů pro analytické účely 238.9.4.5 Vytvoření pohledu nad daty pro analýzy 239.9.4.6 Vytvoření dimenzí pro OLAP kostky 239.9.4.7 Vytvoření OLAP kostky 240.9.4.8 Zprocesování dimenzí a OLAP kostky 242.9.4.9 Prohlížení OLAP kostky 242.9.4.10 Práce s OLAP kostkou v prostředí Excel 242.9.4.11 Práce s OLAP kostkou v prostředí ProClarity 243.9.5 Funkcionalita a aplikace BI 245.9.6 Segment trhu business intelligence 246.9.7 Efekty business intelligence 248.10. Řízení rozvoje, inovací a podnikové výkonnosti 251.10.1 Podniková architektura 252.10.2 Řízení podnikových procesů 255.10.3 Řízení podnikové výkonnosti - CPM 257.10.4 Řízení životního cyklu produktu - PLM 260.Část III: Řešení aplikací podnikové informatiky.11. Životní cyklus aplikací podnikové informatiky 265.11.1 Plánování a příprava aplikace 267.11.1.1 Vstupní analýza 267.11.1.2 Plánování projektu aplikace 268.11.1.3 Výběr dodavatele aplikace 268.11.1.4 Úvodní studie 269.11.2 Analýza a návrh aplikace 270.11.2.1 Analýza podnikových procesů 271.11.2.2 Analýza stávajících databází 271.11.2.3 Analýza stávajících aplikací 271.11.2.4 Návrh změn podnikových procesů 272.11.2.5 Návrh databází 272.11.2.6 Návrh aplikace 272.11.3 Implementace aplikace 273.11.3.1 Detailní specifikace modulů 274.11.3.2 Prototypy 274.11.3.3 Kastomizace typového software 274.11.3.4 Vývoje a dovývoje 274.11.3.5 Akceptační řízení 274.11.4 Příprava na zavedení do provozu, migrace 275.11.4.1 Detailní specifikace plánu a harmonogramu migrace 275.11.4.2 Instalace aplikačního software a dalších technologií 276.11.4.3 Migrace dat 276.11.4.4 Organizační příprava provozu aplikace 276.11.4.5 Předávací řízení 276.11.5 Provoz a užití aplikace 276.11.5.1 Předání aplikace do provozu 277.11.5.2 Správa infrastruktury 277.11.5.3 Podpora uživatelů 277.11.5.4 Monitorování provozu aplikace 278.11.5.5 Návrhy na změny aplikace 278.11.6 Další rozvoj a optimalizace aplikace. 278.11.6.1 Změnové řízení 278.11.6.2 Návrhy a realizace dílčích úprav aplikace 279.11.6.3 Zadání nového projektu 279.12. Datové modelování a návrh databází 281.12.1 Podstata datového modelování 281.12.2 Konceptuální datové modelování 282.12.2.1 Entity 285.12.2.2 Vazby 287.12.2.3 Byznys pravidla 290.12.3 Logický návrh databáze 293.12.3.1 Specifikace databázových tabulek 293.12.3.2 Definování klíčů 293.12.3.3 Řešení a testování integrity databáze 294.12.4 Fyzický návrh databáze 294.13. Procesní modelování a zlepšování podnikových procesů 299.13.1 Účel a uplatnění procesního modelování 299.13.2 Metodiky a dokumentace podnikových procesů 300.13.2.1 Modelování podnikových procesů 301.13.2.2 Příklady dalších nástrojů pro procesní modelování 306.13.3 Reengineering podnikových procesů 308.13.4 Možnosti procesních návrhů a změn 309.13.5 Efekty a rizika procesního reengineeringu 311.14. Dimenzionální modelování 313.14.1 Podstata dimenzionálního modelování 313.14.2 Postup dimenzionálního modelování 314.14.2.1 Přípravná fáze 315.14.2.2 Hrubý dimenzionální model 316.14.2.3 Analýza a návrh datového skladu a tržišť 319.14.3 Tabulky faktů 321.14.3.1 Principy tabulky faktů 321.14.3.2 Granularita v tabulce faktů 322.14.3.3 Agregace dat 323.14.4 Tabulky dimenzí 323.14.4.1 Principy návrhu dimenzionálních tabulek 323.14.4.2 Změny v dimenzích (SCD - Slowly Changing Dimensions) 325.14.5 Fyzický návrh datového skladu 327.Část IV: Provoz a rozvoj podnikové informatiky.15. Bezpečnost v informatice 331.15.1 Řešení bezpečnosti IS/ICT 331.15.1.1 Základní pojmy 331.15.1.2 Přístup k řešení bezpečnosti IS/ICT 334.15.2 Hrozby 337.15.3 Protiopatření 340.15.3.1 Zajištění autentizace zprávy 341.15.3.2 Zajištění důvěrnosti 344.15.3.3 Autentizace a autorizace uživatelů, programů a systémů 347.15.3.4 Ochrana proti škodlivým kódům 349.15.3.5 Firewall 349.15.3.6 Další protiopatření 351.16. Integrace podnikové informatiky 353.16.1 Specializace, integrace, evoluce integrace 353.16.2 Middleware 354.16.2.1 Funkcionalita základního middleware 355.16.2.2 Funkcionalita integračního middleware 357.16.2.3 Funkcionalita middleware pro aplikační integraci 358.16.3 Služebně orientovaná architektura 359.16.3.1 Služby 359.16.3.2 Architektura 361.16.3.3 XML a SOA 365.16.4 Přístupy k integraci 368.16.4.1 Integrace aplikací 368.16.4.2 Informační integrace 374.16.4.3 Integrace na úrovni přístupu 376.16.5 Systémová integrace 377.17. Řízení provozu a rozvoje podnikové informatiky 381.17.1 Možnosti provozu a rozvoje podnikové informatiky 383.17.1.1 Outsourcing a offshoring 383.17.1.2 Hosting 384.17.1.3 Vzdálené poskytování služeb (ASP) 385.17.1.4 Software-as-a-Service (SaaS) 385.17.2 Řízení podnikové informatiky 386.17.2.1 Informační strategie 387.17.2.2 Plánování projektů, projektový záměr 387.17.2.3 Řízení služeb podnikové informatiky 388.Závěr 391.Přílohy.P1 Vývoj v informatice 393.P2 Počítač a periferie 395.P3 Měrné jednotky a informační technologie 400.P4 Přehled počítačových rozhraní 402.P5 Virtualizace a konsolidace systémů 404.P6 Technologie sítí 407.6.1 Principy sítí 407.6.1.1 Topologie sítě 407.6.1.2 Typy sítí a jejich konvergence 407.6.1.3 Síťový model, protokoly, síťové rozhraní a aktivní prvky počítačové sítě 409.6.2 Přístup k počítačové síti prostřednictvím přístupových sítí 412.6.3 Klasifikace počítačových sítí 416.6.3.1 Sítě podle rozsahu 416.6.3.2 Další specifické sítě 418.P7 Technologie a služby internetu 419.7.1 Protokolová sada TCP/IP 420.7.2 Adresace a směrování v internetu, spolehlivost přenosu a vztah k aplikacím 422.7.3 Aplikační služby v internetu 427.7.3.1 Systém doménových jmen 427.7.3.2 Přiřazení IP adres - Služba Dynamic Host Configuration Protocol 432.7.3.3 Služba elektronické pošty 434.7.3.4 Služba přenosu souborů - FTP 438.7.3.5 Služba World Wide Web 439.7.3.6 Další významné služby 445.P8 Kódování znaků 447.P9 Přehled XML specifikací a aplikací 452.P10 Příklady vybraných funkcí editorů Word a Excel 455.10.1 Textový editor MS Word 455.10.2 Tabulkový editor MS Excel 469.Literatura a další zdroje 477.Přehled zkratek a základních termínů 484.Rejstřík 493.