Superinteligence

Mnoz� si dnes kladou ot�zku, zda um�l� inteligence p�ekon� v dohledn� budoucnosti tu lidskou, a pokud ano, jak� to bude m�t d�sledky. Budeme um�lou inteligenci, kter� si je v�doma sama sebe, je�t� schopni kontrolovat? Bude na��m spojencem? Nebo n�s nebude u� pot�ebovat, a m��e n�s tud� cht�t zni�it? Vznikne nov� ��ivo�i�n�� druh, kter� bude kombinac� �lov�ka a j�m vyvinut� um�l� inteligence? Na tyto a dal�� ot�zky se pokou�� odpov�d�t monografick� kniha Nicka Bostroma. Autor nab�z� nejprve historick� p�ehled r�zn�ch krok�, kter� vedly ke vzniku z�rodk� um�l� inteligence, jako� i p�ehled toho, kde se v�voj um�l� inteligence nach�z� dnes. Prob�r� jednotliv� druhy um�l� inteligence � od po��ta�� a� po nov� formy, kter� by mohly kombinovat stroje s biologickou mat�ri�. P�edkl�d� rovn� komplexn� p�ehled n�zor� odborn�k� na to, jak�m sm�rem se bude v�voj um�l� inteligence ub�rat. V centru jeho pozornosti stoj� ot�zka, zda m��e um�l� inteligence � bu� ve form� stroje, nebo v kombinaci s biologick�mi formami rozumu � napodobit fungov�n� lidsk�ho mozku. Dokud toho um�l� inteligence nebude schopn�, bude z podstaty v�ci omezen�. Lidsk� mozek m� podle n�j ur�it� schopnosti, kter� postr�daj� ostatn� formy n�m zn�m�ho biologick�ho �ivota. Na planet� Zemi to lidem d�v� dominantn� postaven�, kter� jim umo��uje m�t p�evahu nad ostatn�mi formami �ivota, v�etn� t�ch vysoce inteligentn�ch, jako jsou lidoopi. Bostrom varuje, �e podobn� jako p�e�it� lidoop� nyn� kv�li jen mal� genetick� v�hod� lid� z�le�� na v�li lid�, m��e se st�t, �e pokud vytvo��me superinteligenci, kter� bude podobn�m zp�sobem nad�azena n�m, stane se na�e vlastn� p�e�it� z�visl� na n�. Na�� v�hodou v�ak je, �e to, zda u�in�me krok k vy��� form� inteligence, ne� je ta na�e, z�vis� na n�s. To, �e lidstvo dojde k bodu, kdy bude schopno uv�st superinteligenci v �ivot, je podle autora nevyhnuteln�. Ot�zka zn�, jak toto zrozen� superinteligence prov�st tak, aby n�s v kr�tk�m �ase nezahubilo. Autor p�i tom nab�z� r�zn� sc�n��e mo�n�ho v�voje. Klade si ot�zku, jakou bude m�t superinteligence �motivaci� pro sv� rozhodnut�. V centru lidsk�ho chov�n� stoj� mor�ln� dilemata. Bude mo�n� trval� mor�ln� sebeomezen� naprogramovat n�jak�m zp�sobem do um�l� inteligence, kter� se bude schopna sama vylep�ovat? Odpov�� nen� zcela jist�, a Bostrom se proto zab�v� n�kolika mo�nostmi, jak by se lidstvo mohlo proti ztr�t� kontroly nad um�lou superinteligenc� br�nit. I zde ale nar�� na dilemata, proto�e inteligence p�evy�uj�c� tu lidskou m��e b�t schopn� takov� naprogramovan� kontroly �i mechanismy k jej�mu sebezni�en� odhalit a obej�t� Kniha je �tiv� a p��stupn� nejen odborn�k�m, ale i �irok�mu publiku. Jej� v�hodou je, �e se zab�v� sc�n��i, je� mohou vyplynout z dal��ho vylep�ov�n� technologi�, kter� dnes pou��v� v r�zn�ch form�ch ka�d� d�t�.