Trpká zkouška

Trpkou zkouškou byla pro Evelyna Waugha liturgická reforma spjatá s druhým vatikánským koncilem, která se pro tohoto literáta stala snad největším duchovním bojem jeho života. V tomto tenkém výboru z jeho osobní korespondence je zachycen jeho pokus vnést již během trvání koncilu do veřejného prostoru alternativní pohled na tehdy diskutované reformy. Zároveň je zde také naznačen vnitřní zápas člověka, který se ve 30. letech obrátil právě díky předkoncilní liturgii, touto liturgií žil, hluboce ji miloval a zaváděnými reformami trpěl. Nakonec pro něj ztráta tohoto pokladu byla tak tíživá, že se modlil za smrt. Kniha je cenná jako historická sonda do doby pro církev turbulentní. Jako by církev v překotné snaze o aggiornamento přehlédla část svých dětí. Trpká zkouška je také připomenutím toho, že jednota je v mnohosti (a to zejména liturgického slavení), jak upo­zorňuje editor knihy Alcuin Reid. Úvodní a závěrečné texty jsou zase svědectvím o době pontifikátu papeže Benedikta XVI. a radosti, v níž se ona trpká zkouška díky Summorum pontificum změnila. Kniha je pro naši dobu jakýmsi zdviženým prstem, neboť tam, kde jde o liturgii, jde o vlastní život církve a spásu duší.