Komunikace a prezentace

Komunikace dnes, kdy většinu věcí děláme ve spolupráci s ostatními, stále více rozhoduje o úspěchu a neúspěchu. Kolik dobrých nápadů se již ztratilo bez užitku, protože je autor neuměl vysvětlit ostatním, tedy vlastně prodat? Kolik vztahů se již rozpadlo ne proto, že se lidé přestali mít rádi, ale proto, že si to neuměli říci? A kolik nenávisti již vzniklo z nepochopení?V novém vydání knihy uznávaného lektora a konzultanta se dozvíte, jak se chovat v nejčastějších komunikačních situacích - když potřebujete něco pochopit, něco vysvětlit, vést s někým rozhovor, řídit diskusi, zařídit, aby si někdo něco pamatoval, někoho o něčem přesvědčit či dokonce motivovat k určitému jednání. Nové vydání je rozšířeno o kapitolu o osobnostních typech, jejich vlivu na průběh komunikace a rady, jak s různými typy jednat, diskutovat či je o něčem přesvědčit. Čtivý a prakticky zaměřený výklad je prokládán řadou obrázků a příkladů z praxe. Komunikační návyky významně spolurozhodovaly o úspěchu a přežití vlastně od doby, kdy vznikl život. Toto své kouzlo neztratily ani dnes, v moderním světě globálních sítí, všelidských problémů i sdílených nadějí. Poučte se z knihy, jejíž tichou spoluautorkou je současná komunikační praxe.O autorovi.RNDr. Jiří Plamínek, CSc.Ve své poradenské praxi se hrdě hlásím k myšlenkám tří českých velikánů - Jana Ámose Komenského, Josefa Švejka a Járy Cimrmana. Ámosova hravost, Švejkova prostota a Cimrmanova všestrannost - to jsou ideály, ke kterým nemotorně směřuji.Zatím jsem pod jejich vlídným vlivem dospěl v zarostlé individuum, jež bývá pro svůj zanedbaný zevnějšek, marně vydávaný za nedbalou eleganci, odháněno od vrat firem a?přednáškových síní, dokud se nelegitimuje.Protože jsem naprosto neschopný uživit se rukama, zkusil jsem to hlavou. Z podobnosti dějů v přírodních a ekonomických systémech jsem odvodil teorii vitality, která dnes sice skromně, ale stále spolehlivěji pomáhá identifikovat a odstraňovat problémy našich firem a institucí.Vedle managementu se věnuji i řešení konfliktů. Moji kamarádi dokonce tvrdí, že konflikty vytvářím, abych je potom mohl řešit. Dlouho jsem to považoval za povedený bonmot - než jsem si uvědomil, že v teorii vitality skutečně takový postup existuje pro případ, že je firma příliš nehybná a konzervativní. Řešení konfliktů je totiž podstatou vývoje.Jako zatvrzelý pacifista jsem se zamiloval do nenásilného řešení sporů. Z výletů do USA jsem přivezl do tehdejšího Československa mediaci - řešení sporů za pomoci neutrálního odborníka - a stal se prvním českým mediátorem. Na tu dobu rád vzpomínám - občas jsem musel vysvětlovat, že v rámci mediace nebudeme ani meditovat, ani vyvolávat duchy.Vystřídal jsem devatero řemesel - rád jsem byl prospektorem v poušti, českým koordinátorem programu řešení konfliktů a rozhodování při OSN, ředitelem odboru na federálním ministerstvu, koordinátorem vzdělávání trenérů při Johns Hopkins University v Baltimoru, ale třeba i členem komise pro vyčíslování škod po okupaci Československa v letech 1968 - 1991.Posledních zhruba 20 let jsem nezávislým lektorem a konzultantem. Píšu tradiční a e-learningové tréninkové programy, snažím se být užitečný jako facilitátor a mediátor. Tato praxe je neuvěřitelně bohatá na ojedinělé případy a neobvyklé zkušenosti. Jejich tíhy se zbavuji psaním příruček. Pokud dobře počítám, tato je již patnáctá. Vůči našim krutě zkoušeným lesům jsem se provinil i několika knihami s přírodovědeckou tematikou.Vzděláním se hlásím k jilemnickému gymnasiu, pražské Universitě Karlově a?marylandské JHU, teritoriálně ke zbylým lesům, vodám a skalám v širokém okolí Krkonoš. Celý život mne neopustil pocit, že kdo si při práci hraje, udělá víc.Jiří Plamínek.jplaminek@seznam.cz.www.jiriplaminek.cz.Z obsahu.O autorovi 8.Úvod 10.1 Malý úvod do praktické psychologie 13.1.1 Osobnost 15.1.1.1 Zděděné vrstvy osobnosti 15.1.1.2 Naučené vrstvy osobnosti 17.1.2 Chování 20.1.2.1 Jak fungujeme 21.1.2.2 Proč vlastně myslíme 24.1.3 Vývoj 28.1.3.1 Psychické zrání 29.1.3.2 Životní křivka 32.2 Sdělování a naslouchání 37.2.1 Modely komunikace 38.2.1.1 Komunikační buňka 38.Komunikační kanály 38.Komunikační hladiny 42.Komunikační pasti 44.2.1.2 Transakční model 46.2.1.3 Vytváření syntéz 49.2.1.4 Stabilita komunikace 51.2.2 Komunikační poruchy 53.2.2.1 Spontánně vznikající potíže 54.Vynášení soudů 54.Naléhání a napravování 56.Separace a ideová partenogeneze 58.Lhostejnost 59.2.2.2 Manipulativní techniky 61.Tertium non datur 61.Podsouvání argumentů 61.Vyhrožování 62.Nálepkování 63.Zesměšňování 64.Falešné apely 64.Slibování 65.Logická salta 66.Zavádějící srovnávání 66.2.3 Efektivní komunikace 67.2.3.1 Užitečné návyky 68.Sebepřijetí 68.Opravdovost 69.Porozumění 71.Respekt 71.Nadhled 72.Nestrannost 74.2.3.2 Tři příklady využití 76.Půltucet pravidel pro úspěšný prodej 76.Jednání s nespokojeným klientem 77.Odmítání návrhů a žádostí 80.3 Uchovávání a šíření informací 83.3.1 Zapamatování informací 84.3.1.1 Význam kontextu 84.3.1.2 Vliv metody předání 85.3.1.3 Vliv objemu informací 89.3.2 Spontánní předávání informací 90.3.2.1 Zákon kvantity 90.3.2.2 Zákon kvality 91.3.2.3 Zákon změny 91.3.2.4 Zákon zachování 92.3.2.5 Shrnutí 93.3.3 Elektronická komunikace 94.3.3.1 Vítejte v cyberspace! 95.3.3.2 Zkrocení e-mailu 98.3.3.3 Volíme správný e-nástroj 104.3.3.4 Komunikace v sociálních sítích 108.4 Vedení dialogů a diskusí 113.4.1 Struktura dialogu 114.4.1.1 Přímý dialog 114.4.1.2 Potvrzovací dialog 116.4.1.3 Ověřovací dialog 118.4.1.4 Facilitovaný a mediovaný dialog 120.4.2 Vztahové aspekty dialogu 122.4.2.1 Aktivní naslouchání 122.4.2.2 Kladení otázek 124.4.2.3 Akceptace partnera 126.4.2.4 Zpětná vazba 127.4.2.5 Věcná argumentace 128.Používání argumentů 129.Posuzování argumentů 131.4.2.6 Vyjadřování pocitů 132.4.3 Porady a veřejná projednávání 134.4.3.1 Témata porad 134.4.3.2 Dynamika skupinové komunikace 136.4.3.3 Struktura porady 137.4.3.4 Role na poradě 138.4.3.5 Veřejná projednávání 140.Komunikace v davu 140.Komunikace s davem 141.5 Základy prezentace 145.5.1 Faktory a příprava prezentace 146.5.1.1 Proč se chystám promluvit? 146.5.1.2 Ke komu budu mluvit? 147.5.1.3 Co jim vlastně povím? 148.5.1.4 Jak jim to sdělím? 149.5.1.5 Kde a kdy se to bude konat? 152.5.1.6 Jak to nejspíše zvládnu? 153.5.2 Dynamika a struktura prezentace 156.5.2.1 Zahájení prezentace 159.Pozornost 159.Zájem 161.Důvěra 161.5.2.2 Jádro prezentace 162.Vliv velikosti skupiny 163.Vliv délky prezentace 165.Další vlivy 168.5.2.3 Závěr prezentace 171.Racionální složka závěru 171.Emotivní složka závěru 172.5.3 Obsah a forma prezentace 172.5.3.1 Zlatá zásada prezentace 173.5.3.2 Nejčastější chyby 175.5.3.3 Prezentační desatero 175.6 Styl komunikace 177.6.1 Klíčové faktory a srovnatelné přístupy 178.Interaktivní typy 178.Vyjednávací styly 178.Motivační založení 179.Komunikační styl 180.6.2 Orientační test 181.Znění testu 182.Vyhodnocení testu 184.Poloha v diagramu KSPM 186.6.3 Komunikační styly 187.Kazatelský styl komunikace 188.Soudcovský styl komunikace 190.Programátorský styl komunikace 191.Moderátorský styl komunikace 192.Interakce komunikačních stylů 193.Doporučené zdroje 195.Přehled obrázků 197.