Mezinárodní turismus

Z obsahu.O autorce 9.Úvod 10.1 Turismus jako světový fenomén 11.1.1 Mezinárodní turismus 11.1.1.1 Vymezení základních pojmů 11.1.1.2 Turismus jako světový fenomén 12.1.2 Přístupy k hodnocení významu turismu ve světové ekonomice 13.1.2.1 Statistické hodnocení vlivu mezinárodního turismu 15.1.2.2 Ekonomicko-peněžní hodnocení vlivu mezinárodního turismu 15.1.2.3 Individuální hodnocení vlivu mezinárodního turismu 23.1.2.4 Sociokulturní hodnocení vlivu mezinárodního turismu 24.1.2.5 Globální dopady mezinárodního turismu na světovou ekonomiku 25.1.3 Shrnutí a úkoly 27.2 Postavení a význam turismu ve světové ekonomice 29.2.1 Turismus a světová ekonomika 29.2.1.1 Vznik a vývoj světové ekonomiky a turismu do 2. světové války 29.2.1.2 Rozvoj mezinárodního turismu po 2. světové válce 31.2.2 Turismus v mezinárodních ekonomických vztazích 38.2.2.1 Subjekty mezinárodního turismu 38.2.2.2 Turismus a mezinárodní ekonomické vztahy 42.2.3 Kvantitativní hodnocení pozice turismu ve světové ekonomice 48.2.3.1 Neoficiální satelitní účet světové ekonomiky 48.2.3.2 Kvantitativní ukazatele mezinárodních ekonomických vztahů v turismu 52.2.3.3 Pozice hlavních exportérů služeb turismu 57.2.4 Shrnutí a úkoly 60.3 Postavení turismu v mezinárodním obchodě službami 62.3.1 Mezinárodní klasifikace služeb 62.3.1.1 Služby a jejich vlastnosti 62.3.1.2 Klasifikace služeb s ohledem na vymezení sektoru turismu 62.3.2 Kvantifikace mezinárodního obchodu službami turismu 72.3.2.1 Možnosti kvantifikace mezinárodního obchodu službami turismu 72.3.2.2 Současný stav mezinárodního obchodu službami turismu 73.3.3 Liberalizace mezinárodního obchodu službami turismu 75.3.3.1 Role WTO v liberalizaci obchodu službami 75.3.3.2 Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) - obecné závazky a pravidla 76.3.3.3 Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) - specifické oblasti úpravy a výjimky 79.3.4 Liberalizace pohybu služeb turismu v evropském prostoru 81.3.4.1 Obecná východiska volného pohybu služeb 81.3.4.2 Směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu 85.3.4.3 Směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací 88.3.4.4 Směrnice 1990/314/EHS o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy 89.3.4.5 Nařízení EP a Rady (ES) 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb 89.3.4.6 Nařízení EP a Rady 261/2004 o společných pravidlech náhrad a pomoci cestujícím .v letecké dopravě 90.3.4.7 Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) 1371/2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě 91.3.5 Shrnutí a úkoly 92.4 Statistický monitoring mezinárodního turismu 97.4.1 Vymezení a hlavní instituce statistického monitoringu mezinárodního turismu 97.4.1.1 Pojem a charakteristiky statistického monitoringu mezinárodního turismu 97.4.1.2 Statistický monitoring mezinárodního turismu UNWTO 97.4.1.3 Statistický monitoring mezinárodního turismu WTTC 99.4.2 Statistický monitoring vybraných institucí 99.4.2.1 Eurostat 99.4.2.2 OECD 100.4.2.3 Ostatní subjekty statistického monitoringu turismu 100.4.3 Shrnutí a úkoly 101.5 Regionální rozložení mezinárodního turismu 103.5.1 Regionální rozložení mezinárodního turismu podle UNWTO 103.5.1.1 Pět regionů světového turismu 103.5.1.2 Regionální rozložení mezinárodních příjezdů a příjmů 106.5.1.3 Regionální rozložení mezinárodních příjezdů a výjezdů 108.5.2 Subregionální rozložení mezinárodního turismu podle UNWTO 110.5.2.1 Subregionální rozložení turismu v regionu Asie a Pacifik 110.5.2.2 Subregionální rozložení turismu v regionu Ameriky 112.5.2.3 Subregionální rozložení turismu v regionu Afrika 113.5.2.4 Rozložení turismu v regionu Střední východ 114.5.3 Evropa jako dominantní region světového turismu 114.5.3.1 Charakteristika Evropy jako regionu mezinárodního turismu 114.5.3.2 Subregionální rozložení turismu v evropském regionu 116.5.3.3 Hlavní evropské trhy mezinárodního turismu 116.5.3.4 Význam turismu v evropské ekonomice 117.5.4 Shrnutí a úkoly 119.6 Hlavní světové trhy mezinárodního turismu 121.6.1 Hlavní světové trhy příjezdového turismu 121.6.1.1 Přehled hlavních světových trhů příjezdového turismu 121.6.1.2 Charakteristika hlavních světových trhů příjezdového turismu 122.6.2 Hlavní světové trhy výjezdového turismu 129.6.2.1 Přehled hlavních světových trhů výjezdového turismu 129.6.2.2 Charakteristika hlavních světových trhů výjezdového turismu 130.6.3 Shrnutí a úkoly 131.7 Význam mezinárodních organizací pro mezinárodní turismus 133.7.1 Vymezení mezinárodních organizací 133.7.1.1 Vymezení a klasifikace mezinárodních organizací 133.7.1.2 Mezivládní organizace 134.7.1.3 Mimovládní organizace 134.7.2 UNWTO (Světová organizace turismu) 135.7.3 WTTC (Světová rada cestování a turismu) 136.7.4 OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) 137.7.5 Organizace a programy v systému OSN 139.7.5.1 OSN (Organizace spojených národů) 139.7.5.2 WTO (Světová obchodní organizace) 139.7.5.3 ILO (Mezinárodní organizace práce) 141.7.5.4 UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu) 142.7.5.5 IMF (Mezinárodní měnový fond) a WB (Skupina Světové banky) 143.7.5.6 UNCTAD (Konference o obchodu a rozvoji) 144.7.5.7 UNEP (Program OSN pro životní prostředí) 145.7.6 Shrnutí a úkoly 145.8 Privátní subjekty mezinárodního turismu 150.8.1 Privátní subjekty mezinárodního turismu 150.8.1.1 Hotelové skupiny 150.8.1.2 Cestovní kanceláře a agentury 152.8.1.3 Letecké společnosti 153.8.1.4 Ostatní soukromé subjekty mezinárodního turismu 153.8.2 Hotelové skupiny 154.8.2.1 Intercontinental Hotels Group (IHG) 154.8.2.2 Wyndham Hotel Group 154.8.2.3 Accor 155.8.3 Cestovní kanceláře a agentury 156.8.3.1 TUI 156.8.3.2 Thomas Cook 158.8.3.3 Kuoni 159.8.3.4 Club Méditerrannée 160.8.3.5 Virgin 161.8.4 Shrnutí a úkoly 162.9 Prosazování udržitelnosti v mezinárodním turismu 164.9.1 Pozitivní a negativní vliv turismu 164.9.1.1 Vliv turismu na fyzické prostředí 164.9.1.2 Vliv turismu na sociokulturní prostředí 165.9.1.3 Globální působení turismu na fyzické prostředí 168.9.2 Možnosti řešení negativních vlivů turismu 169.9.2.1 Udržitelný turismus 169.9.2.2 Strategie prosazování udržitelnosti v mezinárodním turismu 170.9.2.3 Udržitelnost v certifikačních systémech kvality 174.9.3 Role mezinárodních organizací v prosazování udržitelného turismu 175.9.3.1 UNWTO a udržitelný turismus 175.9.3.2 Aktivity dalších mezinárodních organizací 176.9.4 Shrnutí a úkoly 178.10 Konkurenceschopnost a možnosti jejího měření v mezinárodním turismu 180.10.1 Konkurenceschopnost v mezinárodním turismu 180.10.1.1 Pojem konkurenceschopnost 180.10.1.2 Vývoj pojetí konkurenceschopnosti 182.10.2 Možnosti měření konkurenceschopnosti v mezinárodním turismu 184.10.2.1 Metody hodnocení konkurenceschopnosti 184.10.2.2 Monitoring konkurenceschopnosti turismu 186.10.3 Pozice země v mezinárodním turismu 188.10.3.1 Kvantifikace pozice země v mezinárodním turismu 188.10.3.2 Další způsoby hodnocení pozice země v mezinárodním turismu 189.10.4 Shrnutí a úkoly 189.11 Postavení rozvojových zemí v mezinárodním turismu 191.11.1 Rozvojové země a mezinárodní turismus 191.11.1.1 Vymezení a typologie rozvojových zemí 191.11.1.2 Specifické skupiny rozvojových zemí 195.11.2 Specifika rozvoje turismu v rozvojovém světě 196.11.2.1 Problémy turismu v rozvojových zemích 196.11.2.2 Problém a možnosti rozvoje udržitelného turismu 199.11.2.3 Pozice turismu v ekonomice rozvojových zemí 199.11.3 Možnost zapojení rozvojových zemí do mezinárodního turismu 202.11.3.1 Rozvojová pomoc a podpora turismu 202.11.3.2 Podpora rozvoje turismu vybraných skupin zemí 203.11.3.3 Program rozvojové pomoci UNWTO na podporu udržitelného turismu 205.11.3.4 Rozvojová podpora turismu vybraných mezinárodních organizací 207.11.4 Shrnutí a úkoly 210.12 Turismus v evropském prostoru 213.12.1 Vliv evropského integračního procesu na turismus 213.12.1.1 Historický vývoj turismu v integrované Evropě 213.12.1.2 Politika turismu 217.12.1.3 Vybrané politiky EU a jejich dopad na turismus 219.12.2 Institucionální zajištění turismu v Evropské unii 221.12.2.1 Role evropských institucí v zajištění rozvoje turismu 221.12.2.2 Evropská komise turismu a ETAG 224.12.2.3 Zásadní dokumenty a akty rozvoje turismu 225.12.2.4 Udržitelný turismus 226.12.3 Legislativní úprava evropského turismu 227.12.3.1 Působnost směrnic a nařízení v turismu 227.12.3.2 Směrnice 314/1990/EHS o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy 227.12.3.3 Další směrnice upravující ochranu spotřebitele v turismu 230.12.4 Shrnutí a úkoly 231.13 Předpokládané trendy a aktuální problémy mezinárodního turismu 234.13.1 Předpokládané trendy podle Vize 2020 (2030) 234.13.1.1 Vize 2020 (2030) 234.13.1.2 Trendy v regionálním rozložení mezinárodního turismu 236.13.1.3 Kvalitativní trendy v mezinárodním turismu 238.13.2 Aktuální problémy mezinárodního turismu 240.13.2.1 Globální problémy a mezinárodní turismus 240.13.2.2 Aktuální ekonomické problémy 241.13.3 Shrnutí a úkoly 244.Závěr 245.Shrnutí/Summary 246.Seznam zkratek 247.Rejstřík 249.O autorovi.Doc. Ing. Monika Palatková, Ph.D. .Vystudovala Fakultu mezinárodních vztahů se specializací na mezinárodní ekonomické vztahy a cestovní ruch na Vysoké škole ekonomické v Praze (1993). V rámci postgraduálního studia absolvovala část studia na Universität St. Gallen ve Švýcarsku (1996). Pracovala v České centrále cestovního ruchu (CzechTourism), kde se zabývala marketingovými průzkumy zaměřenými zejména na zkoumání zahraniční poptávky po destinaci Česká republika. Od roku 1998 působila na pozici ředitelky marketingu a zastupovala CzechTourism v sekci Evropské komise cestovního ruchu zaměřené na marketingový výzkum a plánování. Později působila v cestovní kanceláři Fischer, nejprve jako manažerka produktu pro domácí a příjezdový turismus a poté jako manažerka pro prodej a marketing v oblasti domácího a příjezdového turismu. V současné době se věnuje přednáškové a konzultační činnosti v oblasti vysokoškolského a celoživotního vzdělávání. V době vydání publikace působila na Vysoké škole obchodní v Praze. .V rámci expertní činnosti se zabývá i zpracováním strategií a podobných dokumentů ve společnosti CzechIt - Institute for Strategic Studies on Tourism, kde mimo jiné vedla i zpracování marketingové strategie České republiky na zahraničním a domácím trhu. Od roku 1998 je členkou Mezinárodní organizace odborníků v oblasti turismu AIEST. V roce 2013 se habilitovala na Provozně-ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně v oboru Ekonomika a management.Anotace.Publikace přináší komplexní pohled na problematiku mezinárodního turismu. Je určena odborníkům soukromého i veřejného sektoru působícím v mezinárodním prostředí, včetně studentů vysokých a středních škol zaměřených na turismus či institucí zabývajících se rozvojem turismu. Nové vydání knihy je aktualizováno s ohledem na vývoj mezinárodního turismu a souvisejících oblastí. Kniha je rozšířena o pasáže zaměřené na možnosti sledování významu turismu ve světové ekonomice a mezinárodních ekonomických vztazích a zabývá se novou metodikou sledování turismu, která bude používána od roku 2014. Aktualizace kvantitativních údajů se týká zejména kapitol zaměřených na regionální rozložení mezinárodního turismu a jeho hlavní zdrojové země a destinace. Rozšíření doznala i kapitola věnující se konkurenceschopnosti, turismu v rozvojových zemích a zcela nově jsou podle Vize 2030 zpracovány předpokládané trendy mezinárodního turismu.První část knihy se věnuje analýze postavení cestovního ruchu ve světové ekonomice a mezinárodních ekonomických vztazích. Druhý blok je zaměřen na regionální a subregionální rozložení mezinárodního turismu. Třetí část charakterizuje vybrané subjekty mezinárodního turismu v podobě cestovních kanceláří, hotelových skupin a zejména vládních a mimovládních mezinárodních organizací. Mezi další témata publikace patří turismus v rozvojových zemích, hodnocení konkurenceschopnosti v mezinárodním turismu, prosazování principů udržitelnosti a řešení otázek spojených s důsledky členství v EU v legislativní oblasti. Výklad je doplněn praktickými příklady.