Speciální pedagogika

Anotace.Děti se specifickými poruchami učení a chování (SPUCH) tvoří dlouhodobě nejpočetnější skupinu zdravotně postižených žáků integrovaných v běžných školách. Přestože se jejich potíže zpravidla projeví především v souvislosti s osvojováním základních školních dovedností, je dnes více než jasné, že se promítají také do dalších oblastí školní výuky a do oblasti sociálních vztahů. Základní předností publikace je především komplexní pojetí problematiky péče o děti se SPUCH, na současném trhu takto pojatá publikace chybí. S pomocí knihy získají čtenáři ucelený přehled o dané problematice a zároveň lépe porozumí situaci dítěte se SPUCH a budou umět volit vhodné výchovně-vzdělávací postupy ke zmírnění stávajících obtíží dětí a k zamezení vzniku obtíží dalších. Kniha je určená studentům pedagogických věd a psychologie na SŠ i VŠ, začínajícím speciálním pedagogům, poradenským a školním psychologům, učitelům prvního i druhého stupně a také rodičům a prarodičům dětí se SPUCH.Z obsahu.Použité ikony.Úvod.1. Specifické poruchy učení a chování.1.1 Historický vývoj specifických poruch učení.1.1.1 Historický vývoj specifických poruch učení v zahraničí.1.1.2 Historický vývoj specifických poruch učení u nás.1.2 Historický vývoj specifických poruch chování.1.3 Specifické poruchy učení - charakteristika.1.3.1 Přehled symptomů specifických poruch učení.1.3.2 Druhy specifických poruch učení.1.4 Specifické poruchy chování - charakteristika.1.4.1 Pojmy LMD a ADHD.1.4.2 Přehled symptomů specifických poruch chování.1.5 Současný systém péče o žáky se specifickými poruchami učení a chování.1.5.1 Školy.1.5.2 Pedagogicko-psychologické poradny.1.5.3 Speciálněpedagogická centra.1.5.4 Střediska výchovné péče.1.5.5 Dys-centra.1.5.6 Zdravotnictví.1.5.7 Soukromý sektor.2. Diagnostika.2.1 Úvod do problematiky diagnostiky.2.2 Druhy diagnostiky.2.3 Typy diagnostiky.2.4 Diagnostický proces.2.4.1 Východiska diagnostického procesu.2.4.2 Vstupní diagnostika.2.4.3 Diagnostické pomůcky.2.4.4 Diagnostika specifických poruch učení a chování.2.4.5 Diagnostika specifických poruch učení a chování na základní škole učitelem.3. Komunikace ve školní a rodinné edukaci.3.1 Komunikace ve škole.3.2 Teorie spětí školy a rodiny.3.2.1 Faktory ovlivňující komunikaci rodič-učitel-žák.3.2.2 Mediace - podpora komunikace v rodinné edukaci.3.3.1 Oblasti podpory.3.3.2 Podpora interakcí v rodině ze strany veřejně činných organizací.4. Způsoby práce s dětmi se specifickými poruchami učení a chování.4.1 Rehabilitace.4.2 Kompenzace.4.3 Terapie.4.3.1 Neuropsychologická terapie a dyslexie.4.3.2 Kognitivně-behaviorální psychoterapie.4.3.3 Psychoanalytická psychoterapie.4.3.4 Rodinná terapie.4.3.5 Další druhy terapeutických postupů.5. Nápravné (reedukační) programy.5.1 Percepčně-motorická nápravná cvičení.5.2 MAXÍK.5.3 HYPO.5.4 Feuersteinova metoda.5.5 Programy Kuncové.5.5.1 KUPREV.5.5.2 KUMOT.5.5.3 KUPOZ.5.5.4 KUPUB.5.5.5 KUKUČ.5.6 Trénink jazykových schopností podle D. B. Elkonina - V Krajině slov a hlásek.5.7 Já na to mám.5.8 Využití informačních technologií v nápravných programech.5.8.1 Počítačové reedukační programy.6. Nápravné (reedukační) pomůcky.6.1 Zraková percepce.6.2 Sluchová percepce.6.3 Pozornost.6.4 Motorika, jemná motorika, grafomotorika.6.5 Pravolevá orientace.6.6 Matematické představy.6.7 Další pomůcky pro reedukaci a výuku dětí se specifickými poruchami učení a chování.7. Edukační techniky podporující osobnostní rozvoj u dětí se specifickými poruchani učení a chování.7.1 Pozitivní scénář života.7.2 Profil mé osobnosti.7.3 Videotrénink interkací.7.4 Skupiny osobnostního a sociálního rozvoje.7.4.1 Cílové kompetence ve skupinách osobnostního rozvoje.7.4.2 Metody rozvoje kompetencí.7.4.3 Vrstevnické skupiny.7.5 Režimová opatření.7.6 Neurolingvistické programování.8. Relaxační techniky.8.1 Základní relaxační techniky.8.2 Základní relaxační polohy.8.3 Relaxační postupy a techniky.8.3.1 Relaxace na bázi dechových cvičení.8.3.2 Autogenní trénink - relaxační technika podle Schultze.8.3.3 Jacobsonova metoda - metoda progresivní relaxace.8.3.4 Alexandrova technika.8.3.5 Bensonova relaxační odpověď.8.3.6 Aromaterapie.8.3.7 Bodová relaxace.8.3.8 Sofrologická technika - tělesná relaxace.8.3.9 Couéismus.8.3.10 Psychowalkman.8.3.11 EEG Biofeedback.8.4 Kdy je cvičení relaxačních technik nevhodné?9. Masáž jako prostředek relaxace.9.1 Automasáž obličeje a hlavy.9.2 Míčková facilitace - míčkování.9.3 Reflexologie.Slovníček pojmů.Literatura.Shrnutí.Summary.Jmenný rejstřík.Věcný rejstřík.Autorky publikace.O autorovi.PhDr. Markéta Šauerová, Ph.D.Vystudovala obor pedagogika-psychologie a obor psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Doktorská studia absolvovala na téže fakultě, v oboru pedagogika. Již během studií se věnovala využití arteterapie a muzikoterapie při práci s klientem. Při studiu v zahraničí na Freie Universität.Berlin se hlouběji zabývala oblastí rozvoje komunikačních dovedností.Dlouhodobě pracovala v Pedagogicko-psychologické poradně Praha 4, rovněž působila jako učitelka specializované třídy na ZŠ Angel v Praze 4. Od roku 2006 působí na Vysoké škole tělesné výchovy a sportu PALESTRA, specializuje se na využití projektů v edukační praxi pro vybrané cílové skupiny (děti, senioři, handicapovaní) a využití speciálněpedagogických metod pro práci s dětmi s poruchami učení a chování podporujících kromě jiného i rozvoj čtenářské gramotnosti u této cílové skupiny. Součástí její specializace je rovněž pedagogicko-psychologická diagnostika. Autorka absolvovala řadu kurzů se zaměřením na arteterapeutické, muzikoterapeutické techniky a kurzy rozvoje komunikačních dovedností. V publikační činnosti se věnuje převážně otázkám tvorby a realizace různě zaměřených edukačních projektů (volnočasové projekty pro vybrané cílové skupiny, projekty prevence rizikového chování, projekty osobnostní.ho rozvoje různých cílových skupin – učitelů, dětí se specifi ckými poruchami učení a chování, seniorů) a významu komunikace a autority v edukačním procesu (děti, vrstevnické programy, senioři).Mgr. Eva Nechlebová, Ph.D.Po absolvování Střední zdravotnické školy obor rehabilitační pracovník nastoupila v roce 1991 na Kliniku rehabilitačního lékařství Univerzity Karlovy v Praze jako fyzioterapeutka. Po absolvování nástupní praxe byla v roce 1992 přijata na neurologickou kliniku Univerzity Karlovy v Praze jako fyzioterapeutka specialistka, kde působila do roku 1996. V letech 1997–2003 pracovala jako fyzioterapeutka specialistka v soukromém rehabilitačním zařízení. V roce 1997 ukončila bakalářské studium na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy obor tělesná a pracovní výchova zdravotně postižených.Pokračovala v magisterském studijním programu Učitelství pro střední školy v oboru tělesná a pracovní výchova zdravotně postižených, který úspěšně ukončila v roce 2000. V rámci postgraduálního vzdělávání absolvovala specializační studium v oboru léčebná tělesná výchova v Brně v roce 2004. Dlouhodobě působí jako vyučující odborných biomedicínských předmětů, na Akademii tělesné výc.hovy a sportu PALESTRA působí od roku 2003 a na Vysoké škole tělesné výchovy a sportu PALESTRA od roku 2004. Dále v rámci svého odborného zájmu o problematiku seniorů spolupracuje jako dobrovolnice s doléčovacím ústavem Nemocnice Měšice, s panem prof. MUDr. Oskarem Andryskem, DrSc., na tvorbě aktivizačních programů pro seniory jako prevenci negativních vlivů hospitalizace. V roce 2012 úspěšně dokončila doktorská studia v programu andragogika.na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze.Mgr. Klára Špačková, Ph.D.Vystudovala (2002) speciální pedagogiku a psychologii na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2011 zde dokončila doktorské studium v programu psychologie. Ve své magisterské i disertační práci se zabývala problematikou osvojování cizích jazyků u žáků se specifi ckými poruchami učení. Od roku 2003 se jako výzkumná asistentka podílí na mezinárodních výzkumech počátečních gramotnostních dovedností. Přednáší na katedře psychologie Pedagogické fakulty UK v Praze a na katedře pedagogiky a psychologie Vysoké školy tělesné výchovy a sportu PALESTRA.