2017. Editor svazku Ondrej Macek sestavil slovnicek pojmu Lutherovy teologie, ktere provedou ctenare zasadnimi durazy Lutherova sveziho mysleni. Vychazi jako prvni luthersky svazek pripominajici letosni vyroci 500 let od pocatku evropske reformace. < br/>.
Súbor štúdií k problematike barokovej poetiky a kultúry je v poradí tretím výstupom z cyklického projektu odborných stretnutí s názvom Literárnohistorické kolokvium, ktorého cieľom je oživiť vedeckú diskusiu o interpretačných možnostiach diel staršej slovenskej literatúry v kontexte troch línií: identifikácia ...
Jak název napovídá, v tomto svazku nenajdeme jen Novou Astreu s příslovečným Seladonem. Původní d’Urfého cyklus i jeho adaptace jsou zkoumány a porovnávány z několika hledisek – hermeneutický pohled na překládaný text chápe překlad jako výklad, odhalují se literárněvědné souvislosti, hledá se pravý autor ...
Publikace je dalším z výsledků systematického zájmu literární historičky Nelly Mlsové o českou cestopisnou literaturu věnovanou Itálii. Po knize I já jsem byl v Itálii (2009), v níž se věnovala obecně problematice italských cestopisů v moderní české literatuře, a vědecké edici Sbohem condottiere! (2014), ...
Autor knihy, francouzsk� historik antiky, je zn�m �esk�mi vyd�n�mi n�kter�ch sv�ch knih, mezi nimi� jeho kniha Jak se p�ou d�jiny m�la jako samostatn� odd�l p�i�len�nou ��st v�novanou pr�v� Michelovi Foucaultovi. V t�to nov� knize, jej� origin�l vy�el ...
Predkladané úvahy vychádzajú z pôvodne široko koncipovaného vzťahu textu a tváre druhého človeka a sú pojednaním o etike čítania, ktorou sa myslí nie technika, nie hermeneutická metóda, ani akékoľvek moralizovanie ohľadom hodnoty čítania, ale základný étos ako súbor fundamentálnych postojov a očakávaní ...
Z šestisvazkových Sebraných spisů Ladislava Klímy dosud vyšly tři obsáhlé svazky: I. Mea (filosofův deník), II. Hominibus (filosofova korespondence) a IV. Velký roman (nejrozsáhlejší Klímovo beletristické dílo). Svazek III. Philosophica žurnalistica obsahuje veškerou Klímovu filosofickou tvorbu psanou ...
Studie "Jest duše cizinkou na této zemi" sleduje Heideggerovo chápání odloučenosti (Abgeschiedenheit), s cílem přiměřeně položit a zodpovědět otázku po vztahu toho myšlení (Denken), které se nás v pozdní fázi svého života Heidegger pokouší znovu naučit, k problému bohů, božství a křesťanství. Studie ...
Gotthold Ephraim Lessing (1729-1781) patří mezi ty představitele německé osvícenské filosofie, jejichž obraz je v českém prostředí velmi nevyrovnaný: Do letošního roku byla překládána buď Lessingova dramatická díla (Miss Sara Sampson, Mína z Barnheimu a hlavně Moudrý Nathan), případně jeho theatrologická ...
Kierkegaardovská renesancia je dobový názov veľkej vlny záujmu o Kierkegaardovo myslenie v nemecky hovoriacom svete v prvej polovici 20. storočia. V tomto období sa nemecké kultúrne prostredie vyznačovalo mimoriadnou tvorivosťou. Kultúrny rozmach sa uskutočnil na pozadí veľkých politických a spoločenských ...
Keď pre homo sapiens sapiens existuje neviditeľná hmota (vzduch), prečo by súčasne nemohol existovať aj homo energetikus (neviditeľný tvor)? Autor formuloval vyššie uvedenú otázku s pocitom prílišnej odvahy, ba až opovážlivosti. Následne sa však stretol s výrokom: "Ako viete, že neustály rozvoj vedy ...
Edita Steinová (1891 – 1942), filozofka a rehoľná sestra (karmelitánka) mala v úmysle svoje prednášky na Nemeckom inštitúte pre vedeckú pedagogiku v zimnom semestri 1932/33 na tému filozofickej antropológie doplniť v ďalšom semestri prednáškami z teologickej antropológie, bez ktorej je, podľa nej, chápanie ...
Aby sme si mohli niečo predstavovať, nepotrebujeme to vidieť. Aby mohol moderný vedec hovoriť o mnohých súčasných vedeckých fenoménoch, takisto ich nepotrebuje vidieť. Tak by sa dal v skratke vyjadriť postoj francúzskeho filozofa Gastona Bachelarda k problematike pohľadu, ktorým sa človek priamo zameriava ...
Básnik a literárny vedec Michal Habaj v monografii Básnik v čase sleduje tvorbu našich moderných básnikov medzivojnového obdobia Jána Smreka, Emila Boleslava Lukáča, Laca Novomeského a Jána Roba Poničana so zreteľom na to, že poézia vždy a nevyhnutne existuje v čase, v čase vzniká i zaniká. Poézia sa ...
Kniha se zaměřuje na teorii zkušenosti u Immanuela Kanta a Edmunda Husserla, dvou velkých postav novověké západní filosofie. Ačkoli jde o dva klasické myslitele, kteří svou vlastní filosofickou pozici označovali shodně jako "transcendentální idealismus", bylo pokusů o jejich systematické srovnání v dosavadní ...
Súčasnosť nesúčasného / Prieniky slovenskej a maďarskej filozofie v 19. storočí Kniha sa zameriava na styčné body dejín slovenskej a maďarskej filozofie. Ide jednak o charakter recepcie západoeurópskych filozofických vzorov, jednak o spoločenskú podmienenosť filozofickej tvorby, o priestorovú a časovú ...
Publikace analyzuje spíše ojediněle se vyskytující kritickou recepci Ingardenovy koncepce uměleckého literárního díla v rámci angloamerické estetiky a filozofie. Cílem je představit ontologickou a epistemologickou teorii literárního díla polského fenomelologa Romana Ingardena tak, jak je interpretována ...
"Kvůli tomu, že člověk prohraje, ještě nutně nepřestává být hrdinou… Může se stát hrdinou porážky. To je podle mě pro Argentinu klíčové: Argentina je evropskou zemí Latinské Ameriky, zemí předurčenou k velikosti, zemí geograficky nejpříhodněji situovanou, s nejbohatšími přírodními zdroji a s veškerým ...
Friedrich Nietzsche (1844-1900) - významný nemecký filozof a jeden z najhlbších mysliteľov všetkých čias, kritik kultúry a náboženstva, básnik a esejista, predstaviteľ filozofie života a "otec nihilizmu", zásadným spôsobom ovplyvnil filozofiu, myslenie a literatúru 20. storočia. Jeho často kontroverzné ...
Arthur Schopenhauer (1788 – 1860) – nemecký filozof, jeden z najvýznamnejších mysliteľov 19. storočia, tvorca voluntaristickej a iracionalistickej filozofie, často označovaný ako filozof pesimizmu, sa preslávil najmä svojím spisom Aphorismen zur Lebensweisheit (1851), ktorý v slovenčine vychádza pod ...
